Když si naše babičky přáli, aby se jim narodil chlapec, požádali o radu svou sousedku nebo kamarádku. Ta to přece musela vědět nejlépe, vždyť porodila chlapce, přesně tak jak si přála. A tak vznikaly různé zázračné plány, co všechno má těhotná žena dělat, pokud si přeje, aby se jí narodil chlapeček.
Dostala množství rad, že si musí během těhotenství naplánovat následující stravu. Měla jíst brambory, čočku, sušené švestky, třešně nebo meruňky. Sousedce taková strava pomohla, narodil se jí přece chlapeček podle vlastních představ. A tak považovala svůj recept za stoprocentně spolehlivý.
Pokud si žena přála holčičku, zašla se poradit s jinou sousedkou, která už porodila dvě holčičky. Od ní se dozvěděla, že určitě porodí holčičku, pokud bude během těhotenství jíst rýži, mrkev, jablka, jahody, angrešt, švestky a maliny.
Dnes se na tyto diety díváme s úsměvem. Víme, že takové doporučení mají vždy 50% spolehlivost. Lékařská věda totiž už dávno zjistila, že o pohlaví děťátka se rozhoduje již při početí a odpovědnost za to nese mužská zárodečná buňka.
Teprve v minulém století se podařilo objevit dvě spolehlivé metody pro stanovení plodu již v období před porodem.
První z nich je použitelná již od 9. týdne těhotenství. Odběrem plodové vody a její následujícím laboratorním vyšetřením se zjistí, zda se v děloze vyvíjí kluk nebo holčička. Odběr plodové vody je však složitý a nese s sebou určitá rizika. Proto se tato metoda využívá velmi zřídka, například u žen, které jsou přenašečkami nemoci zvané „vrozená krvácivost“.
Druhá metoda je použitelná bez nebezpečí pro matku i plod. Jeho pohlaví se zjišťuje ultrazvukovým vyšetřením. Lékař někdy dokáže s jeho použitím rozpoznat pohlaví plodu – buď mužské pohlavní ústrojí u vyvíjejícího se chlapečka, nebo ženské pohlavní ústrojí u vyvíjejícího se holčičky. Na základě tohoto vyšetření je pohlaví lze rozeznat až v druhé polovině těhotenství.
Vědci se stále zabývají možnostmi regulace pohlaví, věda postupuje dopředu převratným způsobem. Po dlouhodobých výzkumech existuje pár metod, kterými by se dalo pohlaví děťátka ovlivnit, všechny tyto metody jsou však laboratorní. Například sedimentační metodou by bylo možné oddělit „ženské“ a „mužské“ spermie. Nicméně metoda není stoprocentní, spíše pouze prlibližná.
Ve většině buněk savců samičího pohlaví se nachází antigen HY, na mužském chromozomu Y se zjistily tělíska „F“ – což je regulační gen, určující zřejmě jaké pohlavní orgány se vyvinou.
Vyzkoušejte
Americký lékař Dr. Shettles se před padesáti lety vyjádřil, že pohlaví děťátka závisí na tom, zda se ženské vajíčko oplodní spermií s chromozomem X („ženská“), nebo Y („mužskou“). Z těchto dvou typů spermií, které se tvoří v mužských varlatech, jsou spermie X větší a pomaleji, ale zato funkčnější a spermie Y zas o něco drobnější ale zato rychleji, ale žijí kratší.
Pokud si tedy chcete zplodit chlapečka, měli byste mít pohlavní styk tehdy, když „mužská“ spermie Y nemá před sebou dlouhé čekání na vajíčko uvnitř vašeho těla, protože v těle ženy dokáže přežít maximálně 2 dny. Pohlavní styk je tedy potřebný v době ovulace a těsně po ní. Předtím byste měli na několik dní omezit své vášně, aby stihlo dozrát dostatečné množství spermií Y. Při „výrobě“ chlapečka byste měli zvolit polohu, při které se spermie dostanou co nejblíže ke děložním čípku – tedy odzadu.
Pro zplození děvčátka jsou důležité opačné pravidla: aby stihlo dozrát méně spermií Y, je třeba mít pohlavní styk co nejčastěji od skončení menstruace až do kritických dnů (2- 3 dny před ovulací). „Rychlé“ mužské spermie jsou odsouzeny k zániku, ale pomaleji spermie X mají větší šanci na přežití. V těle ženy dokážou přežít až 4 dny.
Ani jeden „recept“ nezaručuje stoprocentně, že pohlaví děťátka bude takové jak si přejete. Nejspolehlivější jsou lékařské metody ve vyšším stadiu těhotenství, ale ani ty nemusí být vždy přesné.
No a v konečném důsledku na pohlaví našeho budoucího potomka až tak moc nezáleží, nejdůležitější je, aby se děťátko narodilo zdravé a aby období těhotenství ve zdraví přežila i budoucí maminka.